Tato zajímavá rostlina dokáže růst v peruánských Andách v neuvěřitelné výšce 3500 až 4500 metrů nad mořem. Jenom opravdu silná rostlina dokáže přežít v tomto extrémním prostředí. A právě tuto její sílu z rostliny lze využít.
Odolná rostlina zvládne přežít v oblastí, kde je ostré slunce i velké mrazy. Vědci ji řadí mezi nejstarší rostliny na planetě. Rostlinu spásali zvířata a když lidé viděli, jak jim konzumace rostliny prospívá a dodává sílu a zdraví, tak se rozhodli, že ji budou také jíst. A když si na konzumaci zvykli, pozorovali na sobě pozitivní změny, byli silnější a plodnější.
Španělští kolonizátoři si rostliny a jejich účinků také všimli a okamžitě ji začali využívat. Nejdříve to bylo pro ovce a zvýšení jejich plodnosti. V 16. století byla Řeřicha odborně popsaná. Z kronik také vyplývá, že rostlinu používali vojáci v 18. a 19. století, aby si dodali odvahu k boji a samozřejmě i sílu. Trochu problematický ovšem byl sexuální apetit vojska.
Řeřicha peruánská je rostlina s kořenem o průměru 2-8 cm, žlutohnědé barvy. Ale existují i kořeny bílé, žluté, růžové, červené nebo nafialovělé. V kořenu rostliny je vysoký obsah vitamínu A, B6, C, E, dále obsahuje množství aminokyselin a mastných kyselin (kyselina laurová, linoleová, oleinová, palmitinová, stearová). V mace je také potřebná vláknina.
V dnešní moderní době se maca zpracovává ke snadnému použití. Kořeny se rozkrájí, šetrně usuší a potom rozmělní, nebo rozemelou na prášek. Z toho se vyrábí kapsle. Z kořene se ovšem vyrábí i kapalný extrakt. Maca má ořechovou až zemitou chuť. Lidé tuto chuť označují jako velice příjemnou. Prášek z kořene se může využít mnoha způsoby. Například jde jednoduše přimíchat do ranních vloček, může se přidat do kakaa, do kávy nebo do nějakého sladkého jídla, kde třeba doplní skořici. Pro pohodlnější použití jsou určeny právě kapsle.
