Snad každý rodič je přesvědčen o tom, že právě jeho potomek je ten nejkrásnější, nejchytřejší a nejšikovnější. A je to jen pochopitelné, koneckonců, láska bývá slepá, a zvláště ta rodičovská. Avšak to znamená i to, že je chceme v jejich vývoji co nejvíce podpořit.
V tom nejútlejším věku toho příliš udělat nemůžeme. To však neznamená, že se nemůžeme snažit. I proto, jakmile dítě začne bezpečně sedět, jej mnoho rodičů posadí do chodítka. Jedná se o plastovou či kovovou konstrukci na kolečkách, opatřenou sedátkem. Dítě se může odstrkovat nohama a pohybovat se tak, jak chce. Vše je opatřeno širokým rámem, který zabrání tomu, aby se při nárazu do zdi či do nábytku náš potomek poranil. Tento rám pak také slouží jako prostor, kde si může dítě například malovat či hrát s kostkami nebo jíst.
Je jasné, že je vyráběno v nejrůznějších provedeních. Například barva záleží na tom, zda jde o chodítko pro holčičku či kluka – můžeme jej mít v růžové či modré variantě. K dispozici jsou ale i neutrální barvy, jako například bílá či zelená. Záleží jen na našem vkusu, jaké vybereme.
Není pochyb o tom, že naprostá většina dětí, jakmile se v chodítku naučí pohybovat, jej velmi ocení. Umožní jim totiž dosáhnout dříve netušené mobility a to bez pádů či bez námahy, která doprovázela všechny jejich předchozí pokusy.
Otázkou ovšem je, zda je použití chodítka skutečně vhodné, především ze zdravotního hlediska. Nesmíme totiž zapomínat na to, že se náš potomek stále vyvíjí, a to se týká i jeho páteře. Ta si musí na nový způsob držení těla, v tomto případě vzpřímený, postupně zvykat. Za normálních okolností si na to zvyká tak, jak dítě čím dál více chodí. Ovšem pokud jej dáme do chodítka, pak páteř nemá na přizpůsobení čas, což může mít nepěkné zdravotní následky.
Řešením je využívat chodítko s rozumem, a nenechávat v něm potomka například půl dne. Pak bude všechno v pořádku.
